Články od Zápisky z cest

Byl spuštěn nový web www.marekkovar.cz číst dál

Původně byla trasa naplánována středem solných plání v centrální Kalahari se zastávkou na Kubu Island. Nicméně nás jeden z průvodců trochu vystrašil velmi hlubokým pískem, kterým bychom museli projet přes 70km. To může být několik hodin jízdy. Měníme plány a navštěvujeme solné pláně Makgadikgadi Pans na okraji pánve Ntwetwe a pánev Sua s Nata Bird Sanctuary. Nekonečné pustiny ve východní Kalahari střídají sladká jezírka s rákosem a nekonečné slané pláně, které se v žádném případě nedoporučuje přejíždět samostatně kvůli své zrádnosti. Dokonce jeden díl britského pořadu Top Gear byl natáčen n... číst dál

... číst dál

Z rána doplňujeme palivo a opouštíme Outjo obtěžkání suvenýry. Vpravo i vlevo podél cesty stojí termitiště vysoká až 3m. V porovnání s lidmi, bychom museli postavit budovu přes 1km na výšku. Na značky pozor antilopa, oryx, slon, žirafa, pštros,  prase a další jsme si již zvykli. Nicméně značka "Road experiment" nás zdvihá ze sedaček. Po dvou opravených pneumatikách jezdíme opravdu velmi opatrně (stejně později nepomůže). Vjíždíme do národního parku Etosha, velkého zhruba jako naše Morava. Celkem 13 různých lokálních vegetačních pásů a desítky druhů zvířat nacházejících se v parku z něho děl... číst dál

Uleháme do stanů co nejdříve,  jelikož budíček nastavujeme na 4 ranní. Před půlnocí musím umravnit vedlejší anglický bengál, jinak se nevyspíme. Co se však nestane. Za dvě hodiny se zvedne extrémně silný vítr hraničící s písečnou bouří. Mám strach, aby to stany vydržely. Občas to klepe s celým autem. Holky to ve tři ráno nevydrží a jdou spát do auta. Ohlušující řev větru neustává, spát se nedá. Vstávání je velmi těžké, ale vyrážíme do pouště Namib před pátou, čeká nás 65km kupodivu po asfaltce. Chceme zastavit u duny číslo 45, ale ve tmě ji míjíme a necháváme se vést safari autíčkem před ná... číst dál

Vstali jsme ještě za tmy v 6 ráno,  abychom sbalili stany a mohli vyjet s prvními slunečními paprsky. Naštěstí ještě před Namibií se nám podařilo ve vesnici Springbok najít šikovného zámečníka, který dokázal ze dvou polovin zlomeného klíče od části korby vyrobit duplikát. Nebylo to jednoduché, ale podařilo se. Jinak bychom se nedostali pro naše zásoby jídla v autě. Jihoafrická část hranic proběhla až podezřele hladce. Stačila pouhá dvě razítka. Na namibijské straně bylo přeci jen více vyplňování a placení poplatku za auto. Úředníci neustále s námi špásují, ale občas si člověk není jist, jak... číst dál

Letos podnikáme velkou letní cestu, téměř "expedici", společně ve třech do koutů jižní Afriky. Dlouhá cesta začala nejprve krátkým letem z Prahy do Curychu Boingem 777, ve kterém byla obsazena tak třetina míst k sezení. To bylo velmi zvláštní v tak velkém letadle. Ačkoliv jsme měli v Curychu jen hodinu a půl na přestup, stihli jsme se s veškerými pasovými procedurami a jízdou vláčkem mezi terminály nalodit včas. Pak nás čekal let dlouhý 8 500km. Popravdě náš Airbus A-340 už měl své nejlepší roky za sebou. Při přeletu střední Afrikou nás postihly velmi silné turbulence trvající téměř hodinu.... číst dál

V průběhu července zde budu psát texty z cesty po jižní Africe, respektive putování po Jihoafrické republice, Namibii, Botswaně, Zimbabwe a Zambii, kam vyrážíme ve skupině 3 dobrodruhů ve speciálně upravném expedičním jeepu Toyota Camper, s kterým bychom měli být prakticky nezávislý na jakkékoliv civilizaci. Ono taky při plánovaném přejezdu pouště Kalahari či Namib ani nic jiného nezbývá :-) číst dál

V letošním roce proběhla v termínu 15. do 29. května mimořádná výstava Českých korunovačních klenotů k 700.výročí narození českého krále, krále římsko-německého, císaře římského, jeho Výsosti Karla IV., krále italského a burgundského, markraběte moravského a hrabě lucemburského. Karel je nechal zhotovit v letech 1345-1346 pro svou korunovaci českým králem, čímž se koruna stává čtvrtou nejstarší v Evropě. Soubor Českých korunovačních klenotů tvoří Svatováclavská koruna s čepičkou, poduškou a pouzdrem, královské jablko s pouzdrem, královské žezlo s pouzdrem a korunovační roucho. V roce 1962 byly prohlášeny za národní kulturní památku číslo 2, ihned po Pražském hradě. číst dál

Letošní Velikonoce jsem se rozhodl strávit na Slovensku, respektive v Tatrách. Jelikož jsem chtěl ušetřit čas potřebný k přejezdu až do Popradu, zvolil jsem lehátkový vůz nočního vlaku, který jezdí pravidelně z Hlavního nádraží v Praze kolem 23. hodiny. V klasickém kupé upraveném na lehátkový nás spalo šest a ze začátku jsem nevěřil, že se do tak malého prostoru vůbec vejdeme. Mně přidělené místo bylo to nejvýše, tedy těsně pod stropem, což bylo trochu klaustrofobické. Nakonec to byla skvělá volba, protože jsem odpočatý ráno v 7 vystoupil na nádraží v Popradu, ubytoval se a čerstvý vyrazil vlakem do Spišské Soboty, protože počasí nahoře v horách neumožnilo žádnou túru. Samotná Spišská Sobota nestojí nijak za významnou návštěvu, ale lze zde přestoupit na bus, který přes Levoču dojede až do Spišského podhradie, kde se nachází jedna z nejvýznamnějších náboženských památek UNESCO na Slovensku - Spišská kapitula. Církevní městečko leží trochu stranou na okraji vesničky na kopci. V roce 2002 zde dokonce přestal papež Jan Pavel II. při své návštěvě Slovenska. Ovšem nechtějte vidět, v jak zuboženém stavu se onen dům nachází. Ten den byl akorát Zelený čtvrtek a konaly se zde pašijové zpěvy, na které přišlo několik stovek místních lidí. Až mě překvapilo, jak byli místní nejen tradičně svátečně oblečeni, ale také vybaveni rybářskými židličkami, aby se mohli posadit kolem vchodů do kostela. Do hlavní lodi kostela se vejde bohužel velmi málo lidí. Ačkoliv nejsem věřící, sváteční atmosféra každého ovlivní. číst dál